Jurta

Slovo "jurta" je tureckého původu a znamená obydlí. Jeho mongolským ekvivalentem je "Ger" (Gher), ruským "kabitka" a Afgánci používají slovo "kherga".

Přednosti jurty
Jurta je druh stanu, který snad již můžeme označit za dům. Ačkoliv je zcela přenosný, může se pochlubit vlastní zárubní i kazetovými dveřmi. Může toto snad nějaký jiný stan? Tato kopulová stavba se tyčí nad svým kruhovým obvodem a díky svému tvaru skýtá nejvyšší možný vnitřní prostor. Aerodynamická konstrukce jurty nepředstavuje pro vítr žádnou významnější překážku. Vzhůru klenutá střecha a oblé stěny vyvolávají pocit rozsáhlého prostoru. Rám stanu drží sám o sobě, uvnitř nestojí v cestě žádné tyče (pouze u velkých jurt podepírají korunu dva sloupy) ani venku nepotřebujete žádné kotvení. To je velká výhoda, zvlášť když se jurta musí stavět na zmrzlé půdě. I za nejchladnější zimy lze udržet vnitřek dost teplý, pokud se stěny vybaví dodatečnou plstěnou vrstvou. V létě lze zase vyhrnout plátěnou stěnu a dosáhnout tak stálého chladivého průvanu. Každou jurtu lze postavit či složit za méně než jednu hodinu. Složenou s ní lze za pomoci velbloudů, jaků či skotů cestovat stepí, pouští nebo pohořím kam jen kočovníky napadne. Vzhledem k tomu, že konstrukce jurty stojí sama o sobě, lze s ní snadno manipulovat a posouvat aniž by ji bylo potřeba skládat. Stačí ji o kousek poponést a úklid je hotov. V minulosti se postavená jurta dopravovala často na voze. Již starověký řecký historik Herodot píše o Šítech, kteří přepravovali své stany na vozech, které měly rozchod kol až 6 metrů.

Jurta dnes
Narozdíl od ostatních stanů, které kvůli postupující industrializaci a vlivu západních zemí zmizely, se jurta stále běžně užívá. V zemi, odkud jurta pochází, Mongolsku, v ní žijí stále tři čtvrtiny obyvatel (rok 1979), mnohé z těchto jurt jsou sériové výroby. Hlavní město Ulaanbaatar je obklopeno předměstím tvořeným hlavně z jurt. Jedna dobrá jurta přijde místního obyvatele na dva až tři měsíční průměrné platy. Většina mongolských jurt je vybavena kamny a dřevěnou podlahou a k tomu je napojena na elektrickou síť. Přizpůsobit jurtu dobovým novotám nepředstavuje žádný problém. Kamna stojí uprostřed, tedy na místě, které patřilo tradičně ohništi. Roura komínu vede k původnímu odvodu kouře, ke koruně, která je nyní překryta průhlednou folií, takže denní světlo se dovnitř dostane a zima nikoliv. V Afghánistánu si přes léto dokonce některé nekočovné národy stavějí jurty vedle svých kamenných domů. Když se onehdy carská správa země pokusila ovládnout turkmenské nomády, tak postavila kmenovým vůdcům malé kastely, aby si uvykli zůstat na jednom místě. Kmenoví vůdci si však vedle nich postavili jurty a kastely využívali jako stáje pro dobytek.

Principy stavby jurty
Jurta patří bezpochyby mezi největší vynálezy, které Asie stvořila. Její kruhová podstava a kopulová střecha v sobě spojuje vysoký stupeň strukturovanosti neobvyklé pevnosti. Během mého pobytu v Pamíru běsnily nad táborem celý leden prudké bouře a ani jedinou jurtu neporazily.Gustav Krist/Alone Through The Forbidden Land
Filc / plsť - použití na jurtě
Jurta i filc/plsť jsou objevy centrální Asie. Výroba plstě je starobylé řemeslo, starší než tkaní či předení a k tomu ještě jednodušší. Vlna se rozcupuje, načechrá, rozloží na rohož, namočí, sroluje a mlátí se do ní tak dlouho dokud vlákna vlny nedrží pohromadě. To je samozřejmě zjednodušený popis. V centrální Asii je filc základním materiálem pro výrobu chýší, svrchního oděvu, bot, koberců a izolace jurty. Filc chrání před zimou, větrem a deštěm a je ve srovnání s jinými materiály nepřekonatelný. V zimě se jurta vybavuje až osmi vrstvami filcu. Svrchní vrstva se často napouští olejem, tak aby odpuzovala vodu. Filc má pouze jednu nevýhodu, nedrží v tahu a snadno se trhá. Rám, který drží filc, musí tedy stát sám o sobě; filc nemůže pnutím držet stanové tyče zpříma. Jurta vznikla z nutnosti vytvořit patřičný rám, který by filcové obložení držel. K tomu bylo potřeba rám vyrobit z materiálu, v oblasti chudém na dřevo, kde nešlo nalézt žádné silné a dlouhé větve. Předností jurty je, že co se týče rámu, nevyžaduje žádné silné tyče. Vrbové dřevo vyhovuje těmto nárokům výtečně. Je stabilní a roste jej ve stepi přehršel.

Stěny jurty / khany, koruna, střěšní tyče a stanový pás - stavba jurty
Stěny jsou stavěny z vrbových prutů silných okolo 2,5 cm. Pruty jsou podélně rozštípnuty a plochými stranami k sobě křížem přiloženy a spojeny. Spojeny jsou kusem surové kůže. Mříže se dají složit jako harmonika a díky tomu je konstrukce snadno skladovatelná a přepravovatelná. Diagonálně posazené pruty v mřížích zesilují mimo jiné stabilitu stěn. Na horní části stěny se umisťuje do každého "véčka", vzniklého překřížením prutů, jedna střešní tyč. Horní část střešní tyče ústí do kruhu tzv. koruny. Jednoduchá kuželovitá střecha vznikne tak, že se střešní tyče vzájemně spojí v jejich horní části, takováto konstrukce připomíná tepee. Použije-li se však koruna stačí kratší střešní tyče a navíc uprostřed vznikne otvor sloužící jak pro odvod kouře tak jako prosvětlující prvek. Střecha a stěny jsou vzájemně svázány provazem, ale jenom to by jurtu stát neudrželo, neboť váha střechy a její tlak na stěny je velký. Z tohoto důvodu se jurta po celém obvodu ováže pleteným pásem, který celou jurtu drží pohromadě. Tento pás je srdcem celé stavby. Proto někteří obyvatelé jurt věnují tomuto prvku velkou pozornost a vyšívají ji složitými ornamenty, které poukazují na rodinou, klanovou či kmenovou příslušnost, stejně tak jako vzory jejich koberců.

Výroba venkovní pece

Kurz proběhne 8. až 10. 9. 2017

Misa - masáže ve školách

Akce již proběhla!

Fotogalerie

Fotogalerie